|
| |
|
|
Zdraví a kvalita života pedagogů na ZŠ
Ščamburová, Lenka ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zdravím a kvalitou života učitelů na ZŠ. Cílem této práce je poskytnout informace o vybraných aspektech zdraví a kvality života učitelů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Pro sběr dat výzkumné části byla použita metoda dotazníku. Dotazník ověřuje předpoklady, které byly sestaveny na základě praktických zkušeností z práce učitele. Některé předpoklady se potvrdily, jiné ne. V závěru výzkumu jsou uvedeny návrhy pro praxi reagující na výsledky šetření. Výsledky této práce mohou posloužit jako inspirace či počáteční podklady ke hlubšímu zkoumání uvedených fenoménů učitelské praxe. klíčová slova: učitel, zdraví, kvalita života, pitný režim, hluk ve škole, učitelský stres, nemoci učitelů, postavení učitele ve společnosti, syndrom vyhoření, komunikace s rodiči
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Syndrom vyhoření v práci učitelů
Mudrová, Simona ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Beneš, Milan (oponent)
NÁZEV Syndrom vyhoření v práci učitelů ABSTRAKT Syndrom vyhoření představuje závažný problém ovlivňující kvalitu života postižených osob i jejich zdatnost. Pojem vyhoření je zde definován. Bakalářská práce blíže vymezuje hlavní teoretické zdroje vyhoření, vývoj a utváření jeho charakteristik. Přináší přehled okolností, které mohou vznik a rozvoj vyhoření usnadňovat či omezovat. Syndrom vyhoření postihuje především příslušníky pomáhajících profesí. Pojem pomáhající profese je zde definován. Učitelská profese je jednou z pomáhajících profesí. Učitelské povolání patří k náročným povoláním. Existují různé vlivy působící na práci učitelů rušivě, které ovlivňují celkovou osobní výkonnost a pracovní spokojenost. Bakalářská práce pojednává o fyzické a psychické zátěži při výkonu učitelského povolání. Jsou uvedeny situace, které pro učitele mohu být zdrojem emočního vyčerpání. Jsou popsány příčiny syndromu vyhoření, symptomatologie a některé jeho negativní důsledky se zřetelem k učitelskému povolání. Z tohoto pohledu se vyskytují u učitelů pracovní zátěže, kterým je nutno věnovat pozornost, neboť mohou poškozovat jak zdraví učitelů, tak pracovní výkon. Bakalářská práce předkládá způsoby a prostředky, kterými zvládají učitelé zátěžové situace. Informuje o možnostech prevence a intervence syndromu vyhoření. Jsou...
|
|
| |
|
|
Pohled na učitelské role prostřednictvím tematických koláží
KRNINSKÝ, Luboš
Práce se věnuje motivaci a emocím v souvislosti s profesí učitele. Teoretická část přináší poznatky o různých přístupech k motivaci a emocím a o souvislostech této problematiky s učitelským povoláním. Ve vztahu k tematice emocí prožívaných vyučujícími je pojednáno též o zátěži a stresu v profesi učitele. Praktická část práce zkoumá výše uvedené u osmi vyučujících základní školy pomocí polostrukturovaného rozhovoru a tematických koláží, které se věnují profesní roli učitele.
|
|
|
Stres v profesi pedagoga
PISKLÁKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou stresu v profesi pedagoga. Teoretická část práce popisuje problematiku stresu, jeho příčin, projevů, účinků a způsobů zvládání z obecného hlediska a z hlediska pedagogické profese. Závěr teoretické části práce je věnován osobnosti pedagoga volného času, požadavkům na jeho povolání a přítomnosti stresu při vykonávání této profese. Praktická část práce se zaměřuje na zjištění, zda pedagogové volného času považují, na základě subjektivního hodnocení, své povolání za stresující a jestli se příčiny učitelského stresu u učitelů a pedagogů volného času shodují.
|
host ::
RSS.